úterý 25. listopadu 2008

Idioti (1998)

Idioterne/The Idiots
režie, scénář: Lars von Trier
hrají: Bodil Jørgensen, Jens Albinus, Anne Louise Hassing
viděno 25. 11. 2008

Prototyp dokonalého filmu. Má všechno - absurdnost, duchovní přesah, humor, sex, trauma z minulosti a debilitu. Každý si něco najde. Nehledě na to, že herci jsou naprosto dokonalí a přirození. Nevypadá to, jako kdyby předstírali, že jsou někým jiným, je to jenom, jako by někdo jiný předstíral, že je hercem. ♥♥♥


Chungking express (1994)

Hong Kong
režie, scénář: Kar-wai Wong
hrají: Brigitte Lin, Tony Leung Chiu Wai, Faye Wong, Takeši Kaneširo, Valerie Chow
viděno 25. 11. 2008

♥♥♥ "Už nepláče. Vystřídal jste ho vy. (Snivě) Slzy jsou věčné. Za každého, kdo se rozpláče, někdo jiný přestane. Stejně je tomu i se smíchem. (Směje se) Neproklínejme tedy naši dobu, není o nic horší než doby předchozí. (Po chvíli) Není ovšem nutné ji zvlášť chválit. (Po chvíli) Nemluvme o ní vůbec." -Samuel Beckett


pondělí 24. listopadu 2008

Tanec v temnotách (2000)

Dancer in the Dark
Dánsko/Německo/Nizozemsko/USA
režie, scénář: Lars von Trier
hrají: Björk, Catherine Deneuve, Peter Stormare, Siobhan Fallon Hogan
viděno 24. 11. 2008, dodatečný komentář ze dne 30. 7. 2017

2008: Inu, mám dilema. Před sledováním tohoto filmu jsem už nějaké to rande s panem Trierem absolvovala a dosud jsem z každého byla, byť i takřka proti své vůli, naprosto odvařena. A jelikož jsem občasný skeptik, tak jsem si řekla, že přece není možné, aby na světě existoval takový génius, kterému sežeru úplně všechno (protože tohle by byl už druhý, jelikož jednoho takového už znám, ale to sem nepatří), no a abych se dostala ke své pointě, tak jsem si řekla, že se milému Larsovi podívám více na zoubek a nebudu ho šetřit, i kdyby trakače padaly.

Tanec v temnotách začíná pomalu a pozvolna, až si člověk (já) říká, jak to může dospět k tomu závěru, o jakém už kdesi slyšel, že to k němu dospěje. Potom přestane nad takovými blbostmi přemýšlet, jak ho síla neobyčejně viděné obyčejné reality vtahuje do děje. Píseň "I've seen it all" zabije emocionálně zjitřenou a psychicky labilní dívku do sedačky a vyvolá v ní pocit naprosté identifikace se s hlavní hrdinkou. Náhlý zvrat v ději křičí z plátna: "Jsem nelogický, jsem násilně naroubovaný, jsem vyhnaný do extrému!" Chvíli si na to opět sledovatel zvyká, mozeček mu usilovně pracuje, hysterický konec opět nahlodá podvědomí...

A teď přecházím zpět do první osoby. Zkrátka, i když film má rozhodně své mouchy a nezdá se mi dokonalý jako třeba Dogville, za přesné vykreslení vnitřního světa jednoho rezignovaného snílka opět uděluji nejvyšší hodnocení.

-"You've never been to Niagara Falls?" -"I have seen water, its water, that's all..."

2017: Jak stárnu, tak moje výtky k filmu zůstávají, ale moje láska k němu se dál prohlubuje. Formální přístup kombinující pohyblivou dokumentární kameru v "normálním" životě a sestřih mnoha statických záběrů v muzikálových číslech tak geniálně nenápadně manipuluje divákův úhel pohledu, že už to samotné si vyslouží nehynoucí obdiv. Naprosto přesně přesní herci pracují tak, že se každá scéna zdá jako nejlépe zahraná scéna, co kdy byla nejlépe zahraná. V imaginárním světě bych neměla problém vytrhnout si srdce z hrudi a dát jednu polovinu Peteru Stormarovi a tu druhou polovinu věnovat Siobhan Fallon Hogan.

-"What is there to see?" ♥♥♥


neděle 2. listopadu 2008

Requiem za sen (2000)

Requiem for a Dream
režie: Darren Aronofsky
scénář: Darren Aronofsky, Hubert Selby Jr.
hrají: Ellen Burstyn, Jared Leto, Jennifer Connelly
viděno 2. 11. 2008

Před sedmi lety jsem měla dojem, že tomu filmu nerozumím. Dnes si připadám strašně zlá, protože se mi všechny postavy zdají hloupé a nic k nim necítím. (2014)


pátek 31. října 2008

Upír aneb Podivné dobrodružství Davida Graye (1932)

Vampyr - Der Traum des Allan Grays/The Vampire - Adventures of David Gray
režie: Carl Theodor Dreyer
scénář: Christen Yul, Carl Theodor Dreyer
hrají: Julian West, Maurice Schutz, Rena Mandel
viděno 31. 10. 2008

Expresionismus (impresionismus?) ve své ryzí podobě. Podobností s Carmillou jsem nenalezla mnoho, respektive kromě upírského motivu asi nic, ale zase jsem nalezla jiné věci, které mě naprosto zabily do sedačky. Všechny scény se stíny jsou dokonalé. Celý film bych připodobnila ke čtení dlouhé, ponuré, monotónní a proklatě kúl (či out) básně. Co ale nechápu, proč se v češtině v názvu objevule David Gray, když je to celou dobu Allan.



sobota 18. října 2008

Sedm (1995)

Se7en
režie: David Fincher
scénář: Andrew Kevin Walker
hrají: Brad Pitt, Morgan Freeman, Kevin Spacey
viděno 18. 10. 2008

Příliš si nepamatuji svůj dojem z tohoto filmu po prvním shlédnutí (kromě toho, že mě nebavil). Nyní, po pár letech a opakované projekci, můžu říct, že mě stále nebaví, a co se týče jeho skladebních prvků, je toho tam na mne všeho moc, příliš urputně a násilně. Znakem toho, že tohle není film pro mě, budiž to, že jsem v něm nenašla jediný hezký záběr. Půjčím si soud, který jsem nedávno vyčetla z knih: Raději bych viděla méně tvrdé práce, zato více geniality.


pátek 10. října 2008

Bowling for Columbine (2002)

režie, scénář: Michael Moore
hrají: Michael Moore, Charlton Heston, Marilyn Manson
viděno 10. 10. 2008, komentář ze dne 21. 10. 2015

Před sedmi lety jsem o tomhle dokumentu napsala, že jsem se u něj bavila. Nyní jsem se na něj podívala znovu a zjistila jsem, že teď už za jediný opravdu zábavný prvek považuji to pojmenování bowlingu za stejně pravděpodobnou příčinu hnutí mysli střelců jako cokoliv ostatního. Moore má nejspíš dobré úmysly, ale kam jimi dláždí tu svou cestu už si nejsem pořádně jistá. U velké spousty situací jsem si říkala, že by je šlo pojmout jinak... zejména chytřeji. Jediná věc se během mého zrání nezměnila, a totiž že pořád považuji těch pár Marilynových vět za intelektuální (a nejspíš i argumentační) vrchol filmu, ačkoliv vzhledem k minimálnímu prostoru taky nemá šanci navštívit hlubší vody.




středa 8. října 2008

Carrie (1976)

režie: Brian De Palma
scénář: Lawrence D. Cohen, Stephen King (kniha)
hrají: Sissy Spacek, Piper Laurie, Amy Irving
viděno 8. 10. 2008

Hvězdičku přidávám za poslední scénu, protože při ní jsem se málem udusila žvýkačkou. Jinak mám s celým filmem problém hlavně proto, že si tak nějak nemůže vybrat, jestli té Carrie fandí nebo ne. Rovněž mi vadila přílišná béčkovost nebo jakási neumělost některých záběrů (hlavně z Whiteovic domácnosti) - rejžovi zkrátka jde lépe vyprávět zaslouženou šikanu na školním hřišti než dlouhodobý psychický teror pod taktovkou fanatické matky - každá taková scéna skončí přehlušujícím se řvaním a krkem už vám potom leze jak matka, tak dcera. Ale svatý Sebastian je se zářícíma očima proklatě sexy.


pátek 19. září 2008

Stůj při mně (1986)

Stand By Me
režie: Rob Reiner
scénář: Raynold Gideon, Bruce A. Evans
hrají: Wil Wheaton, River Phoenix, Kiefer Sutherland
viděno 19. 9. 2008, komentář ze dne 12. 1. 2016

Cesta za pokladem. Pořád mě to dojímá. Jeden ze zástupců kategorie uměleckých děl, která ve mně vzbuzují touhu být chlapcem ve starém světě. Představuji si, že všechny filmy s dětmi jsou plné takhle dobrých dětských herců. Historka o soutěži v jezení koláčů, ach. Vern přinesl hřeben. A čím jsem starší, tím mi to přijde lepší. ♥♥♥ -"I knew the $64,000 question was fixed. There's no way anybody could know that much about opera! (...) Wagon Train's a really cool show, but did you notice they never get anywhere? They just keep wagon training."


3-iron (2004)

Bin jip
režie, scénář: Ki-duk Kim
hrají: Seung-yeon Lee, Hee Jae, Jong-soo Lee
viděno 19. 9. 2008

Těžko říct, jestli je celý tenhle film mnohovrstevnatý citlivý příběh o lidské bestiálnosti na jedné straně a o obrovské síle či jisté míře naivity, která je potřeba na druhé straně, aby se takovým bestiím dalo ve zdraví odolávat. Vězeňská sekvence je skvostná, větší agitku na nezdolnost lidského ducha bys těžko hledal. Na druhou stranu konec je děsně depresivní, pokud si ho vybere tak vnímat - a já bohužel vidím ženskou tak ztýranou, až jí z toho hráblo. "It's hard to tell that the world we live in is either a reality or a dream." ♥♥♥


neděle 7. září 2008

Všichni možní sběrači a já (2000)

Les Glaneurs et la glaneuse/The Gleaners and I
režie, scénář, hrají: Agnès Varda
viděno 7. 9. 2008

Jestli je něco opravdu depresivní, tak je to téma, kterému se tady Agnes věnuje. Úplně nejdřív mi v hlavě naskočilo trochu ostudné "fuj, jak to můžou jíst, ti musí být na dně". A potom jsem se právě začala stydět a tváří v tvář lidem, které režisérka sbírá, jsem se dostala k přemýšlení. Rozohněný monolog muže, který se pasoval na městského údržbáře, sbírá po lidech odpadky a nejvíce mu záleží na ptácích, kteří bývají zasaženi ropnými skvrnami, mě odrovnal svou myšlenkou a upřímností. Ten člověk je v pozici, kterou by masová většina zavrhla jako absolutně podřadnou, a přece se ze všech sil snaží ze světa udělat lepší místo k žití. Dále se mého nitra velmi silně dotkl příběh vysokoškolsky vzdělaného biologa - vegetariána, který si obživu obstarává mezi zbytky zeleniny na trzích a v popelnicích naproti pekárnám. Dostala jsem se tak ve svých sedmnácti letech ke zjištění, že se souzením a odsuzováním ostatních to není tak jednoduché, jak jsem si do té doby myslela.


pátek 5. září 2008

Mlčení jehňátek (1991)

The Silence of the Lambs
režie: Jonathan Demme
scénář: Ted Tally, Thomas Harris (kniha)
hrají: Jodie Foster, Anthony Hopkins, Scott Glenn
viděno 5. 9. 2008

Slovy samotného Hannibala "All good things to those who wait." Já jsem teda čekala, ale moc dobrého jsem nedostala. Napadá mě slovo hnus.


sobota 23. srpna 2008

Kabinet doktora Caligariho (1919)

Das Kabinett des Doktor Caligari/The Cabinet of Dr. Caligari 
režie: Robert Wiene 
scénář: Carl Mayer, Hans Janowitz 
hrají: Werner Krauss, Conrad Veidt, Hans Heinrich von Twardowski 
viděno 23. 8. 2008 

Nutno říci, že jsem si zpočátku říkala, že film u mě propadne jako Nosferatu nebo Dracula - že jsem zkrátka příliš tele na to, abych dokázala film vnímat i přes velmi "nízké datum výroby". Jenomže moje expresionistické já se během úvodních minut aktivovalo na akční radius (ano, nemám tušení, co to znamená, ale přijde mi, že to dobře zní) a potom už jsem se nechala jenom unášet dokonalým obrazem. Moment, kdy se Cesar probudí - famozní. A také vzhledem k tomu, že jsem vždy trpěla úchylkou na bledé muže s vystouplými lícními kostmi a kruhy pod očima, tak tady jich mám hotové senoseče. (Alan jasně vede. Škoda, že se nezdrží déle.) A při pohledu na kulisy si říkám, že teď konečně vím, kam si Tim Burton chodí pro inspiraci. Navíc film disponuje pro mě opravdu fantastickou perličkou - grafické zobrazení vnitřního našeptávačského hlasu: "Du musst Caligari werden." (Pozn. aut.: Psáno v dobách před tím, než se ze mě stal filmový geek, dnes už samozřejmě jak Drákulu, tak Nosferáta zbožňuju.)



pátek 15. srpna 2008

Temný rytíř (2008)

The Dark Knight
režie: Christopher Nolan
scénář: Jonathan Nolan, Christopher Nolan
hrají: Christian Bale, Heath Ledger, Maggie Gyllenhaal
viděno 15. 8. 2008

Batman začíná má všeho akorát a já ho za to zbožňuju. Temný rytíř má všeho mnoho, příliš mnoho na můj vkus. Ale protože žiji v časové rovině, ve které jsem viděla i třetí díl, Temný rytíř povstal, má ode mne tento druhý díl ještě respekt, protože alespoň není slabomyslný. A musím říct, že scéna se ztišeným zvukem, ve které Joker prchá z policejní stanice, vystrkuje hlavu z okýnka auta a užívá si vítr, se mi dokonce velice líbí.


středa 6. srpna 2008

Věk nevinnosti (1993)

The Age of Innocence
režie: Martin Scorsese
scénář: Jay Cocks, Martin Scorsese
hrají: Daniel Day-Lewis, Michelle Pfeiffer, Winona Ryder
viděno 6. 9. 2008

Citově vyčpělé, dlouhé a prázdné.


neděle 3. srpna 2008

Dracula (1931)

režie: Tod Browning
scénář: Hamilton Deane, John L. Balderston
hrají: Bela Lugosi, Dwight Frye, Helen Chandler
viděno 3. 8. 2008

Ách jo, nebála jsem se u Záhady Blair Witch, nebála jsem se ani u tohohle - co se to se mnou děje? V případě božského/ďábelského Bély asi platí, že je lepší snít, že jednou ten film s ním uvidím, než se na něj podívat a přijít o iluze. ---- Po dalším promítání musím dodat, že sice jsem se pořád nebála, ale našla jsem si k dílu svoji pěšinku. Béla na sebe strhává veškerou pozornost (někdy až neprávem, řekla bych, ty časté detaily na jeho obličej), jeho dikce je úžasná (jako by recitoval verše - „We will be leaving / tomorrow evening“). Pozornost si podle mě ale taky zaslouží představitel Renfielda, který během filmu vystřídá dva protichůdné modely chování. Přesto jako by se charakter jeho postavy vůbec nezměnil – pořád zůstává otrokem cizí vůle, jenom vystřídá pána. Z bezmyšlenkovitého důvěřování civilizaci, racionalitě a svým nadřízeným přejde ve fanatické uctívání nadpřirozena a pudovosti. Slabošský zůstává i ve chvílích, kdy se na moment oprostí od Drákulova vlivu a snaží se varovat okolí. Dwight Frye zvládl tuto (ne)proměnu velmi dobře zosobnit. Také mě zaujala jemná ironie, která se celým filmem proplétá. Třeba když se postavy dohadují o původu malých ranek na krku napadených, tak je vylovena otázka: „Co je to mohlo způsobit?“ -„Hrabě Drákula,“ pronese potom mimo záběr služka. Uvádí tím právě příchozího hosta, ale zároveň jako by zodpovídala onen dotaz. Proti knize je výrazně omezen motiv lásky a sebeobětování, v textu prezentovaném jako jeden z klíčů k záchraně. Role žen jsou celkově v příběhu potlačeny téměř na minimum. Jak Drákulovy nevěsty, které už nenávratně padly, tak Mína, o jejíž spásu se bojuje, nemají příliš šanci se projevovat. Působí jenom jako loutky a oběti mužů. Ale to už bych asi chtěla po filmařích neúměrně moc, kdybych trvala na emancipovaném vyznění, vždyť to byl v podstatě jen dobový blockbuster, kde (stejně jako dnes) ženy hrály úlohu krásného přívěsku. "I never drink... wine." ♥


čtvrtek 26. června 2008

Záhada Blair Witch (1999)

The Blair Witch Project
režie, scénář: Daniel Myrick, Eduardo Sánchez
hrají: Heather Donahue, Joshua Leonard, Michael C. Williams, Bob Griffin
viděno 26. 6. 2008

Propásla jsem svou šanci vidět ten film tak, aby se mi líbil, tedy někdy ve dvanácti ve společnosti hysterických přátel. Momentů, kdy jsem se bála, bylo sakra pěkně málo oproti těm, kdy jsem si přála, aby ty tři magory už někdo zavařil do guláše, aby přestali řvát.


neděle 22. června 2008

Funny Games (1997)

režie, scénář: Michael Haneke
hrají: Susanne Lothar, Ulrich Mühe, Arno Frisch
viděno 22. 6. 2008

Nevstoupíš dvakrát do téže řeky. Chachá, tím se neřídí ani filmoví (anti)hrdinové, ani režisér, který si natočil doslovný remake této pošahané perly (jež jsem viděla dřív než tento originál). Musím říci, že každá verze na mě dýchá jiným způsobem a zatím nemůžu ani říct, která lepším. Je to spíš jako když si "zastara" přečtete knížku, která se vám "zamlada" líbila a najednou zjišťujete, že si ji pamatujete jinak. ♥♥♥ A ještě bych byla ráda, kdyby se mi podařilo napsat tento komentář tak, aby vyzněl trochu méně nadšeně, protože ve skutečnosti je za ním strašná depka. (Ale také okouzlení kinematografií.) Nicméně se jedná o jeden z mála filmů (takhle z hlavy si vybavím jenom americký protějšek a Spoorloos), kde mi nevadí, že je o utrpení nevinných.


pátek 20. června 2008

Ptáci (1963)

The Birds
režie: Alfred Hitchcock
scénář: Evan Hunter, Daphne Du Maurier (kniha)
hrají: Tippi Hedren, Rod Taylor, Jessica Tandy
viděno 20. 6. 2008

Myslím, že už nikdy nevlezu do telefonní budky. Radši se nechat uklovat, než potom nemoct ven. Když se to vezme kolem a kolem, tak u původní povídky jsem se asi bála víc, ale to proto, že tam bylo víc popisu opeřenců a jejich zlověstného číhání, kdežto Alfie se ve filmu věnuje spíše dějové lince, která je úplně jiná než právě v té povídce. To ale neznamená, že by mě film nebavil. Když šla máti pokecat na farmu, tak mě málem klepla pepka, i když bylo jasné, že něco takového přijde. To je bohužel ten problém, když člověk moc čte, máloco ho potom překvapí.


úterý 25. března 2008

Umučení Krista (2004)

The Passion Of The Christ
USA

režie: Mel Gibson
scénář: Mel Gibson, Benedict Fitzgerald

hrají: James Caviezel, Maia Morgenstern, Monica Bellucci, Rosalinda Celentano
viděno 25. 3. 2008, komentář ze dne 27. 8. 2017

Dlouho, dlouho jsem přemýšlela, co k Umučení napsat, protože mě napadaly jenom samé negativní a agresivní řeči a pro jednou mi přišlo zbytečné věnovat energii takovým myšlenkám. V takové chvíli ráda filmy srovnávám s jinými tvůrci, kteří usilují o podobné cíle a dělají to lépe. Ultimátním filmem o údělu Ježíše Krista pro moderní publikum (když z očividných důvodů pominu Život Briana a Jesus Christ Superstar) v mých očích zůstává Ježíš z Montrealu: Blázen/vyděděnec se uprostřed vyprázdněné marnosti pokouší vytvořit něco opravdového, s obsahem, a zároveň bojuje s pocitem, že je sám stejně jenom nástroj, jenom nádoba. Je to duchovní film o víře a inspiraci. Na takové abstraktní pojmy nebo nedejbože myšlenkové procesy v Umučení vůbec nedojde.

Mel Gibson o filmu řekl: "This is a movie about love, hope, faith and forgiveness. He [Jesus] died for all mankind, suffered for all of us. It's time to get back to that basic message. The world has gone nuts. We could all use a little more love, faith, hope and forgiveness." Nechápu, proč se potom soustředí víc na zobrazení zla, než na inspiraci dobra. Je doslovný a přízemní a uchyluje se k myšlenkovému, obrazovému a hudebnímu kýči. Jakkoliv mi Rosalinda Celentano přijde uhrančivá, tak pro mě je jedním z největších problémů filmu rozhodnutí ke vší zobrazené lidské špatnosti ještě personifikovat zlo/pokušení do figury Satana, který se pohybuje po Zemi a de facto tak zbavuje hříšníky odpovědnosti za jejich činy, protože je sám absolutním zdrojem všeho zla. Gibson prostě nechápe šedou barvu a nechce nechat nic na samostatném posouzení jedince.

Umučení Krista není výtvor duchovně probuzeného člověka, nýbrž dogmatického fanatika. Soustředí se na všechny ty nesprávné a nepodstatné detaily a neuvědomuje si, že tím nenávratně znetvořuje myšlenku, kterou se možná na začátku nechal inspirovat.


středa 12. března 2008

Pokání (2007)

The Atonement
režie: Joe Wright
scénář: Christopher Hampton, Ian McEwan (kniha)
hrají: Keira Knightley, James McAvoy, Saoirse Ronan, Benedict Cumberbatch
viděno 12. 3. 2008

"I gave them their happiness." Ne, ne, ne, ne, ne. Nejdominantnější emoce, která mnou cloumala cestou z kina, bylo rozčílení. Totální rozčílení kvůli postavě Briony, která zachraňuje jen a pouze sebe a ani po desítkách let si to není schopna přiznat. A díky tomu jsem měla film v paměti zapsaný jako prázdný a povrchní a urážlivý, ale co je asi více důležité, tak také jako jeden z těch filmů, na který jsem ještě stihla jít s mojí maminkou do kina. Díky tomu jsem mu dala šanci mě při druhém promítání přesvědčit, že v něm přeci jenom je. A potom se k tomu přidala vášnivá a dobře podložená obhajoba mojí kamarádky, která poukazovala na formální stránku toho, že Wright minimálně jako stroječek velmi přesně ví, co dělá. A posledním argumentem je ten způsob, jakým Benedict Cumberbatch řekne: "You have to bite it." Takže jsem film po letech vzala na milost a už v něm jsem schopná zachytit širší škálu emocí.


sobota 8. března 2008

Big Lebowski (1998)

The Big Lebowski
režie, scénář: Joel Coen, Ethan Coen
hrají: Jeff Bridges, Julianne Moore, Steve Buscemi
viděno 8. 3. 2008

No, já jsem se popadala za břicho. Celou dobu. Ale po takovém to vystřízlivění se ptám, co ten film vlastně říká. What's the moral of the story. Dodnes nevím a možná ani nikdy nebudu vědět.


neděle 3. února 2008

Babel (2006)

Francie/USA/Mexiko
režie: Alejandro González Iñárritu
scénář: Guillermo Arriaga
hrají: Brad Pitt, Cate Blanchett, Adriana Barraza
viděno 3. 2. 2008, komentář ze dne 24. 7. 2017

Dala jsem filmu deset let na rozložení a stala se nevídaná věc, rozumím mu ještě míň a je pro mě ještě prázdnější, než když jsem ho viděla ve svých telecích letech. Kromě toho, že neumím pojmenovat, o čem vlastně vypráví, je mi s plynutím filmového času čím dál víc nepříjemné, jak jsou události snímány a prezentovány. Jedním příkladem za všechny je podbízivá a kýčovitá prezentace veselí na mexické svatbě. A doprovodná hudba mě celkově iritovala svým pozérstvím. Jediná scéna, která mnou opravdu pohnula, byla ta, v níž chlapeček rozmlátil tu Winchesterovku.



úterý 29. ledna 2008

Bournovo ultimátum (2007)

The Bourne Ultimatum
režie: Paul Greengrass
scénář: Tony Gilroy, Scott Z. Burns, George Nolfi
hrají: Matt Damon, Julia Stiles, Joan Allen
viděno 29. 1. 2008

S každým dalším sledováním ztrácí a ztrácí na poutavosti. Ještě několik promítaček a budu si myslet, že je to volovina. (A jenom mám tedy potřebu ještě dodat, jak mě prostě deptá, že je příběh seskládán ze všech zásadních momentů předchozích dvou filmů, že nepřináší nic nového, že jenom recykluje. Nejvíc mě asi deptá ta scéna, kdy způsobí autonehodu, aby se zbavil zabijáka, který ho nahání, a potom se při pohledu přes zbraň rozhodně býti člověkem - to je přesně do puntíku to, co se stane v Bournově mýtu, až na to, že tam je na druhé straně hlavně Karl Urban, který je mnohem hezčí psychopatický zabiják než Edgar Ramirez. To je prostě drzost, recyklovat staré emoce a odvolávat se na ně místo vzbuzování nových. Asi bych dokázala leccos odpustit, ale tohle ne.)