čtvrtek 23. září 2010

Bílá stuha (2009)

Das Weiße Band - Eine deutsche Kindergeschicht/The White Ribbon
režie, scénář: Michael Haneke
hrají: Christian Friedel, Leonie Benesch, Ulrich Tukur, Ursina Lardi
viděno 23. 9. 2010

Miluju to! Miluju to! Všechny ty detaily, rakve, záclony, povozy, miluju to! Poloprázdný kino, zrnitý obraz, střih, u kterého člověk přemýšlí, jestli náhodou střihač nenasadil špatnou cívku, miluju to! Bůh a klece a láska a spát bez večeře. (Je jasné, že Hanekeho film má Hanekeho nekonec. Já bych tam ovšem hodila atomovku, aby všichni vyletěli do povětří.)


pondělí 20. září 2010

Úsvit mrtvých (1978)

Dawn of the Dead
režie, scénář: George A. Romero
hrají: Ken Foree, Gaylen Ross, David Emge
viděno 20. 9. 2010

Musím říct, že film chvílemi nebyl přesně to, co jsem myslela, že bude, ale ve výsledku jsem nakonec byla spokojená. Ačkoliv extatické stavy jako po Noci oživlých mrtvol se nedostavily. Nejvíc mi vadily právě skoky v koncepci mrtvol. V Noci je jejich role stylizovaná, symbolická a naprosto zřejmá. Tady je na začátku ukázáno, že mají jakýsi "bitevní potenciál" a zároveň přesah co se týče zažitých instinktů. Na těch vnitřních hnadlech máme pravděpodobně zkoumat, co jsme to my lidi vlastně za lidi. Jenomže potom přicházejí scény, které podle mého odporují vnitřní logice, kterou předchozí příběh vystavěl. Například na začátku hrdinové dělají za sklem kravál, aby zombíky někam nalákali, a zombíci za tím kraválem jdou a snaží se za sklo dostat. Ve chvíli, kdy do obchodu vjede banda motorkářů a hipíků, čili potencionální hora žrádla, tak se naši milí neživí jen tak potácejí na místě, jako by čekali, až nezvaní hosté zase vypadnou a oni se budou moct dál vozit na jezdících schodech. Nikdo se na nikoho houfně nevrhá, to až později, přitom podle předchozích scén by měli jít po nich. Ale za pasáže ze začátku filmu, těsně po příchodu do obchoďáku, musím Úsvit stejně trochu zbožňovat. Protože to, co se odehrává po puštění hudby, vytrysknutí vodotrysků a rozjetí schodů, je prostě krása.


neděle 19. září 2010

Napoleon (1927)

Napoléon
režie, scénář: Abel Gance
hrají: Albert Dieudonné, Antonin Artaud, Abel Gance
viděno 19. 9. 2010

Nejlepší na tomhle filmu mi přijde poznámka studenta režie, který po promítání povídal: "Na co ukazovat ples v jedné minutě, když jde ukázat v patnácti minutách." A potom ještě dotaz studenta fotografie, který na promítání nebyl: "Jde vůbec pustit si ten film a strávit příjemné čtyři hodiny?" Asi se na mě projevuje deformace studentky scenáristiky, protože mám chuť popisovat vše opisem. Uf. Nejvíc mě asi zaujala Maratova vražda a potom poslední hodina, škoda ovšem, že se k ní člověk musí tak náročně prokousávat.


čtvrtek 9. září 2010

Když Harry potkal Sally (1989)

When Harry Met Sally...
režie: Rob Reiner
scénář: Nora Ephron
hrají: Billy Crystal, Meg Ryan, Carrie Fisher
viděno 9. 9. 2010

Škoda, že se v druhé půlce vtip vytrácí a zůstává jenom přesládlé čekání, kdy se konečně jeden z nich rozběhne a vyřkne "ta" slova.


středa 8. září 2010

Fena (1931)

La Chienne/The Bitch
režie, scénář: Jean Renoir
hrají: Michel Simon, Janie Marèse, Georges Flamant
viděno 8. 9. 2010

"Následující hra není ani komedie, ani drama. Nemá žádné morální cokoli a nedokazuje vůbec nic." Jako u některých dalších filmů je třeba zde uvést, že jsem film viděla v době, kdy jsem se ještě neuměla dívat na filmy, takže bůh ví, jak jsem to tehdy vlastně viděla.




neděle 5. září 2010

Zabriskie Point (1970)

režie: Michelangelo Antonioni
scénář: Michelangelo Antonioni, Sam Shepard, Tonino Guerra, Clare Peploe
hrají: Marc Frechette, Daria Halprin, Paul Fix
viděno 5. 9. 2010

Pouštím to, koukám, koukám, říkám si: co z toho bude? Ví bůh! (Ale ten byl tedy skvostný.) Rozmlsaná Zvětšeninou, těšila jsem se na ultimátní zážitek. Žel, ten se nedostavil, spíš jakási lhostejná nuda. Dlouhé vlasy, málo intenzity. A ještě jsem se v zajímavostech dočetla, že měl Antonioni k dispozici píseň L'America od Doors a nepoužil ji. Kdyby se ubralo na stopáži a podkreslilo tou hypnotickou hudební depkou, vznikl by takový film, jaký bych si představovala. - Konec je nicméně vcelku poetický a také si nyní myslím, že jsem film viděla příliš brzo. Třeba se k němu někdy vrátím.


M - Vrah mezi námi (1931)

M - Eine Stadt sucht einen Mörder
režie: Fritz Lang
scénář: Thea von Harbou, Fritz Lang
hrají: Peter Lorre, Ellen Widmann, Inge Landgut
viděno 5. 9. 2010

Hned svým začátkem mě film absolutně odzbrojil. Takovou bezmoc, že na filmovém plátně se dějí špatné věci a nejde jim nijak zabránit, jsem dlouho necítila. Zřejmě je to díky tomu, že ve filmu není přítomen ani ždibec patosu, ani kapka citového vydírání. Lang zůstává věcný, přesný, stručný. Absence hudebního podkresu je velice pozitivní, ve mě zvyšovala napětí až na únosnou hranici. To bohužel povolovalo v momentech, kdy se na plátně hodně mluvilo. Nejsilnější je podle mě snímek v momentech, kdy víc "jenom" ukazuje.


Odpolední osidla (1943)

The Meshes of the Afternoon
režie: Maya Derren, Alexander Hammid
scénář: Maya Derren
hrají: Maya Derren, Alexander Hammid
viděno 5. 9. 2010

Tenhle film je tak snově nadpozemský, že mě inspiroval k tvorbě dřív, než jsem ho vůbec viděla. Už první, zcela dokonalá scéna mě absolutně odzbrojila a také přivedla k myšlence, že bych si měla rozšířit slovní zásobu pozitivních slov, protože mi přijde jaksi nedostatečné častovat podobné filmy slovy jako dokonalý, úžasný nebo fantastický. Práce se symboly, ženskou krásou, tajemnem, obrazem, stíny, hudbou... květiny a schody. Ach. ♥♥♥


sobota 4. září 2010

The 39 Steps (1935)

režie: Alfred Hitchcock
scénář: Charles Bennett, Ian Hay, John Buchan (kniha)
hrají: Robert Donat, Madeleine Carroll, Lucie Mannheim
viděno 4. 9. 2010

Až budu velká, přeju si, abych mohla psát jednu knihu za druhou pořád o tom stejném, jenom trošku jinak, a všem se to stále tolik líbilo, jako se všem líbí Hitchcockovy filmy. Mně tohleto totiž zabraňuje v kinematografickém požitku. A čím víc jsem těch filmů od něj viděla, tím je to horší.


pátek 3. září 2010

Veřejný nepřítel (1931)

The Public Enemy
režie: William A. Wellman
scénář: Kubec Glasmon, John Bright, Harvey F. Thew
hrají: James Cagney, Jean Harlow, Edward Woods
viděno 3. 9. 2010

Gangsterky jsou filmy, které nevyhledávám a které mě zpravidla nebaví, bez ohledu na to, jestli je natočili před sto lety nebo včera. Tahle má oproti těm ostatním tu výhodu, že má přidanou hodnotu. Není to soutěž v tom, který z prominentních herců vypadá jako věrohodnější italský přistěhovalec, ani maraton pro kostyméry a vižásty, na jehož konci je zlatá soška pro toho, kdo to vymyslí víc retro. Tohle je historický exkurz. A tak to pro mě i zůstalo. Podivila jsem se, že femme fatale bylo pouhých dvacet let, a můžu jít dál.


Noc oživlých mrtvol (1968)

Night of the Living Dead
režie, scénář: George A. Romero
hrají: Duane Jones, Judith O'Dea, Karl Hardman
viděno 3. 9. 2010

Viděla jsem 30th Anniversary Edition a to bylo tedy zatraceně působivé. Dokonce mám dojem, že se ani nebudu pokoušet sehnat původní film, protože bych si ráda zapamatovala tohle. Nejsem schopná posoudit, co všechno bylo dotočeno a co je původní (z textů na netu jsem pochopila, že zejména ten kazatel), každopádně celek šlapal jako hodinky snad v každém směru. Rozhodně se mi líbilo to, že film byl natočený způsobem, jako kdyby šlo kupříkladu o soudní drama či jinak vysoce seriózní nebo aspoň na tento post útočící film. Herci byli mňamkózní, stejně tak scénář a kamera. Jde o nezávislý snímek a přesto je každý záměr komponovaný s velkým důrazem na estetiku, mňam mlask. Dost mě mrzí, že tohle je jeden z otců nového hororu a ti lidé, kterým on prošlapal cestu, pojem hrůzy a strachu tak bezuzdně przní béčkovými slátaninami pro týnejdžry na pátek večer. A třešinkou, kterou jsem si nechala na závěr, je pochvala hudby, kterou pro tu po-třicetiletou verzi napsal Scott Vladimir Licina. ♥ Ta se podílela na extázi, která se mě během filmu zmocňovala, alespoň z jedné třetiny, ne-li víc. Právě kvůli tomu bych tu pravou starou verzi vidět ani nechtěla, protože si Noc oživlých mrtvol nedovedu představit bez té mrazopudné strachomuziky.


Cizinci ve vlaku (1951)

Strangers on a Train
režie: Alfred Hitchcock
scénář: Raymond Chandler, Patricia Highsmith (kniha)
hrají: Farley Granger, Ruth Roman, Robert Walker
viděno 3. 9. 2010

Tak trochu jsem doufala, že z toho vlaku po celou dobu nevylezou. No, nemůže mít člověk všechno. Hodně věcí mi připadalo zdlouhavých, například ten tenisový zápas, a taky hudba mi přišla dost nevhodně zvolená. Jásavé trylky ve chvílích napětí nebo klasické koulení, když se někdo políbí, to se mi tedy vůbec nelíbilo.