pondělí 19. září 2016

Psanec Josey Wales (1976)

The Outlaw Josey Wales
režie: Clint Eastwood
scénář: Philip Kaufman, Sonia Chernus + Forrest Carter (kniha)
hrají: Clint Eastwood, Chief Dan George, Sam Bottoms, Will Sampson
komentář ze dne 19. 9. 2016

Ta románová struktura zůstává opravdu hodně, hm, kašel, románová, ale říct to Clintovi do očí jako výtku bych si netroufla. Taky jsem si nedávno uvědomila, že mám nějak naučeno vnímat všechnu jeho tvorbu jako osobní politické prohlášení, zatímco on skrze filmy provozuje osobní politický komentář - což v pokoji moji hlavy značně mění situaci a zatím na to musím vědomě myslet, abych mu nekřivdila. V mezičase si dojetím pláču nad plejádou vedlejších postav utvářejících výslednou formu. Postřelený Jamie, monologující Watie a hrdě vztyčený Deset medvědů jsou mí jasní favorité, z uvedených důvodů. Se samotnou postavou Joseyho to bude komplikovanější - je to zvláštní hybrid mezi Clintovým bezejmenným a regulérní postavou z filmů založených na charakterech - oproti bezejmennému známe jeho původ, zázemí, okolnosti, ale přesto z něj (a zejména mimo kameru) vznikla legenda s kvazi nadpřirozenými schopnostmi, pro kterou neplatí stejné zákony a pravidla jako pro lidi, kteří pijí stejnou vodu a bojují stejné boje jako on. Srdíčkem prozatím preferuji sevřenost, pojmenovanost a přiznanou magičnost Tuláka z širých plání, ale uvidíme, k čemu dospěji časem - můj tatínek si Psance pouští minimálně jednou do roka, takže příležitostí k revizi bude víc než dost.


sobota 10. září 2016

Zjizvená tvář (1983)

Scarface
režie: Brian De Palma
scénář: Oliver Stone + Howard Hawks a Ben Hecht (původní scénář)
hrají: Al Pacino, Steven Bauer, Michelle Pfeiffer, Mary Elizabeth Mastrantonio
komentář ze dne 10. 9. 2016

Vzhledem k tomu, že film odchoval několik generací, které si potom poslušně lepily za zdi svých pokojů plakát s nasratým Al Pacinem, očekávala jsem, že za tím rebelským ztotožňováním bude nějaké filmem zprostředkované meritum. A hořce jsem splakala nad výdělkem. Tony Montana je kompletní neotesanec bez jakékoliv jiné dimenze nebo vykupujících kvalit a film tuto jeho plochost formálně kopíruje. Počáteční snaha spojit starší story s aktuálním společenským tématem hodně brzo vyšumí a nastupují skoro tři hodiny bezhlavé adorace prázdnoty a tuposti (?!), která ani nějak zvlášť negraduje nebo nemění úhel pohledu. Hudba mi přišla hodně, hodně přežitá a takové věci jako optimistická montáž nástupu k moci, svatby a finančního sukcesu by se snad měly zakázat zákonem. Mé zklamání je o to silnější a podivnější, že původní Hawksův Scarface je jednou z mála gangsterek, které si svým přístupem a zpracováním regulérně vydobyly můj seriózní respekt.


pátek 13. května 2016

Strážci Galaxie (2014)

Guardians of the Galaxy
režie: James Gunn
scénář: James Gunn, Nicole Perlman
hrají: Chris Pratt, Zoe Saldana, Dave Bautista
viděno 13. 5. 2016

Vážně je tahle přeplácaná (a ničím výjimečná) kombinace dětinského humoru a "brutálního" násilí ten film, ze kterého si všichni předloni sedali na zadek? Pročpak to asi kolektiv amerických kritiků zařadil na seznam filmů, které musí lidé vidět, než umřou? Ze všech komixových filmů a sci-fi filmů a ukecaných filmů a vůbec ze všech filmů na světě, proč zrovna tenhle, god damn it?! A také musím na všechny časy prohlásit, že mě zcela míjí kouzlo Chrise Pratta. Celkem souhlasím s názorem, že film působí jako dělaný pro lidi, kteří nejsou schopní udržet něco v pozornosti déle než dvě vteřiny.


sobota 13. února 2016

Vřískot (1996)

Scream
režie: Wes Craven
scénář: Kevin Williamson
hrají: Neve Campbell, Skeet Ulrich, Rose McGowan
komentář ze dne 13. 2. 2016

Film jsem nikdy neviděla v době puberty, kdy by byl víc relevantní, ale až jako nabubřelá studentka filmového umění na prahu takzvané dospělosti. Ve výsledku je to asi dobře, protože jako puberťák bych tím opovrhovala už jen proto, že to bylo in, kdežto později (když už jsem také mezitím viděla všechny filmy, na které se odkazuje) jsem si užívala tu parodickou a meta stránku celé věci. Některé to pomrkávání mi sice přišlo až příliš jednoduché, ale pár vymazlených kousků se tam nakupilo, třeba uklízeč Fred v pruhovaném svetru, a při větě "We all go a little mad sometimes." moje nerdovské srdíčko vyloženě poskočilo radostí.


čtvrtek 11. února 2016

Ben Hur (1959)

Ben-Hur
režie: William Wyler
scénář: Karl Tunberg + Lew Wallace (kniha)
hrají: Charlton Heston, Jack Hawkins, Haya Harareet, Stephen Boyd
komentář ze dne 11. 2. 2016

I kdybych vůbec neměla vlastní mozek, tak je tu pořád jeden důvod, proč tenhle film nemůžu brát nikdy, nikdy vážně, a tím je samozřejmě Monty Pythonův Život Briana. Jako další dost mimozemská věc mi přijde, že ve stejné době ve stejném studiu natáčel Fellini svůj Sladký život. Ten sice taky není můj srdcový a ani se neodehrává ve stejném tisíciletí, ale stejně lze na práci s herci, s prostředím a se vším vidět, který film extrémně zestárl a který je naopak nadčasový. Nejpůsobivějším obsahem/poselstvím tohohle filmu pro mě zůstává Judahův kousavý sarkasmus, protože jeho vykoupení/obrácení je pro mě zobrazeno nepřesvědčivé. Ale je zcela možné a dokonce pravděpodobné, že látce pouze/vůbec nerozumím.


pondělí 8. února 2016

Seven Chances (1925)

režie: Buster Keaton
scénář: Clyde Bruckman, Jean C. Havez, Joseph A. Mitchell + Roi Cooper Megrue (původní hra)
hrají: Buster Keaton, T. Roy Barnes, Snitz Edwards, Ruth Dwyer
komentář ze dne 8. 2. 2016

Ach ne, co to znamená, že tam má Buster bělochy natřené na černo předstírající, že jsou černoši, a potom jiné opravdické černochy hrající černochy? Toho jsem si předtím nevšimla. Po mírném výzkumu jsem zjistila, že Buster s největší pravděpodobností rasista nebyl a tenhle stav věcí vypovídá o Hollywoodu tehdejší doby a ne o Busterově smýšlení, to bylo víc než všechno otevřené, protože vyrůstal ve vaudevillovém prostředí, kde se setkával s lidmi s celého světa a tak neměl čas pozřít do sebe strach z čehokoliv cizího a jiného. Skuteční černí herci se v rámci politiky filmových studií mohli objevit v komparzních roličkách, ale nemohli se objevit ve vedlejších rolích přímo posouvajících děj. Každopádně k filmu jako takovému: Na Busterových filmech často obdivuji dramaturgii bizarnosti, která se zde projevuje v plné síle. Celý příběh začne vlastně realisticky, sice trochu nadsazeně, ale jakoby docela normálně, obyčejný chlápek smolař se střetne s nějakým problémem a pustí se do jeho řešení, které se shodou nešťastných náhod oddaluje a znemožňuje. A postupně celý možný svět daného příběhu nabobtná do něčeho velmi absurdního až abstraktního, jako v tomhle případě, kdy se nejprve nápaditá honička s partou nevěst přerodí do primordiální potyčky, při které jde o čest a létají cihly, a potom se to zvrhne rovnou do symbolického boje muže proti osudu, který zastupuje umělá lavina kamení ženoucí vše před sebou ku zkáze. Příběh nehraje hlavní roli, Buster se nechává instinktem vést tam, kam ho vedou gagy a jeho vlastní fyzické limity, a bůžku, je to pořádná jízda.


sobota 30. ledna 2016

Hvězdné války: Síla se probouzí (2015)

Star Wars: The Force Awakens
režie: J.J. Abrams
scénář: Lawrence Kasdan, J.J. Abrams, Michael Arndt
hrají: Adam Driver, Daisy Ridley, John Boyega, Oscar Isaac
viděno 30. 1. 2016

Adama Drivera miluju už od Nitra Llewyna Davise a tady ještě ke všemu brečí, takže jeho atraktivita stoupla tak o tři sta procent, to je jasná věc, ale stejně se příliš fanouškovského nadšení nedostavilo. A protože rozčílená jsem nebyla (jaké překvapení), tak si nebudu stěžovat na všechno, jak bývá mým dobrým zvykem, ale jenom na dvě věci: 1. Ty dva záchvaty vzteku spojené se sršením jisker moc sexy nebyly a ráda bych, aby vypadaly jinak. 2. Co to mají tvůrci za problém s načasováváním? Nic ve filmu netrvá tolik času, kolik by mělo. A to mluvím především o emocích, protože o ničem jiném ten film pro mě nebyl. Děj těžištěm rozhodně není, ať už pro to, že je jednoduchý a přímočarý, a nebo proto, že je schematicky okopírovaný - ale to jsem se právě po zralé úvaze rozhodla nevyčítat, protože původní trilogie je vlastně taky ten jeden samý scénář natočený třikrát a žádný pořádný fanoušek si na to nijak zvlášť nestěžuje - takže atmosféra a prožitek by měly být to, o co tady kráčí. Jediný cool moment, který se opravdu povedl, byl ten první "traitor" výkřik, zbytek tak nějak vyšuměl do ztracena. Tým klaďasů je klasicky bezbarvý a nevýrazný (hehehe, černoch, ženská a Žid ještě automaticky charisma neznamenají) a záporáci bohužel monologují a pokoušejí se vyvolat děs stejně rutinérsky a schematicky. V žádném okamžiku jsem neměla o nikoho strach a skoro nikde jsem nebyla doopravdy zainteresovaná do scény - s výjimkou prvního setkání Kyla a Rey v lese a jejich následného rozhovoru, při kterém si Kylo poprvé odhalí tvář. A všechny ostatní situace mi přišly strašně rychlé a jakoby odbyté z povinnosti na první dobrou. Než mám čas si uvědomit, co se tam stalo, a pořádně si to užít, už se běží někam jinam vstříc dalšímu předvídatelnému plot pointu. Jedině sentiment, který do filmu zanášel Han, dostal času dost, ale na ten si zase příliš nepotrpím. Kdyby aspoň ty očekávané situace nějak překvapivě ústily, třeba kdyby poté, co Kylo udělá ten spoiler, zjistil, že možná není dost silný, aby to unesl, a zareagoval prakticky jakkoliv jinak, než tak, jak zareagoval... Nebo kdyby všechna esa z rukávu nebyla součástí marketingové propagace a člověk se je doopravdy dozvěděl až z filmu... No vyvíjím si v hlavě několik verzí svých fanfikcí a doufám, že ti opravdoví scénáristé pro příště dovedou aspoň trochu doopravdy překvapit. A nejvíc ze všeho bych si přála, kdyby třeba objevili, že mezi dvěma či více lidmi můžou existovat i jiné vztahy než povinná romance, slepé následování a černobílé nepřátelství.